
Vyrazili jsme do Prahy. Původně bylo v plánu kino, ale nakonec jsme šli jen na procházku - a samozřejmě na svařák ;-)
Bohužel hned na Václaváku si Vojta vzpoměl, že má hrozný hlad a že chce maso. Na zlaté prasátko se u nás totiž nehraje ;-) Naštěstí si nevzpoměl na KFC a spokojil se s hříšně drahým a hříšně dobrým pečeným masíčkem :-) Pomalu jsme došli na Staromák, musím říct, že ani nikde nebylo tolik lidí - kdo normální by taky coural na Štědrý den ve dvě odpoledne vánočními trhy, že? - vyšli jsme si na Věž a kochali se... Sluníčko svítilo, takže to ani moc vánočně nevypadalo, ale bylo to prima!


A pak už jen ten povinný svařák, Honza coby řidič dostal jen přivonět :-) a hurá domů smažit kapra a čekat na Ježíška!
Jo, s Ježíškem to bylo poněkud komplikované... Honzu jako již tradičně o Štědrém večeru chytly jakési neidentifikovatelné trávicí potíže, takže jsme kromě Ježíška, čekali i na něj... a pak už jsme jen čekali a čekali... a čekali, až Ježíšek zazvoní...
Náš Ježíšek zvoní totiž mobilem. A můj milovaný manžel dostal za úkol nastavit mi zvonění v mobilu tak, aby bylo jasné, že to zvoní ON, což sice údajně udělal, ale už to nevyzkoušel... Takže když nadešla ona chvíle, kdy by měl Ježíšek zvonit, místo rolniček a zvonečků se ozvalo chytlavé "Ze zdi na mě tupě zírá...". Bohužel kluci nenašli dost odvahy jít se podívat, kdo že mi to volal - protože co kdyby náhodou tam zrovna Ježíšek byl a oni by ho vyrušili :-)))
Nakonec jsme šli všichni společně...
No, Ježíšek asi letos vyměnil rolničky za Káju, protože dárečky tam byly... ;-)




Tak ať je celý rok přinejmenším tak štědrý a hojný, jako byl ten Kájův Ježíšek
). Eliško, Tobě i celé rodince hodně pohody, štěstí a sil
a neutuchající inspiraci k budování hnízdečka
. Jája