
Vyrazili jsme na Čerňák. Kubíček se měl vrátit z tábora.
Bohužel Vojta byl poměrně dost nedočkavej a už od deseti dopoledne otravoval, kdy že už pojedeme pro Kubu. V půl třetí jsem nevydržela a vyrazili jsme... Na Čerňák to máme ani ne 20 minut, Kuba měl přijet ve čtyři, takže jsme měli spoooustu času.
V CČM jsme ještě koupili rohlíky a piškoty, protože mi cestou volala Lenka, táborová zdravotnice, že Kubíčka, stejně jako dalších cca 40 dětí postihla poslední den jakási střevní chřipka, tak aby měl co papat; a pak jsme bloumali obchoďákem a řešili, co se zbylým časem. Pak Vojta uviděl McDonalda a v tu chvíli úplně zapoměl, kvůli čemu jsme na Čerňák vyrazili :-) A už se hnal objednávat si nechutný happymeal s přiblblou hračkou (ne že by hračky z KFC byly kdovíjak inteligentní, ale aspoň si s nima kluci vydrží hrát docela dlouho - aktuálně dávají plyšová zvířátka, už jich máme slušnou sbírku a hlavně Vojta je z ní stále nadšený!).
I já jsem zhřešila... Uznávám, že smetanová zmrzlina s čokoládou není úplně to pravé na mojí dietku, ale zas víc jak šest kilo dole se přece musí nějak oslavit, no ne? :-DDD
A mimochodem, Kubíčka střevní chřipka asi cestou domů přešla... Ještě jsme ani nevybalili a už se radostně ráchal v bazénu :-D



Takže piškotky zbyly Ambrušce