
Nikdy jsem si nemyslela, že máme velkou spotřebu vody... Nebo na co všechno je voda vlastně potřeba! Zjistila jsem to až včera, kdy voda z kohoutku přestala téct...
Takže Honza naklusal do krámu pro balenou vodu, abysme měli co pít a z čeho vařit, pak s kýblema k cisterně, abysme se měli v čem umýt... a já začala šetřit :-)
Tedy, umýt nádobí ve 4 litrech vody je docela problém, aspoň pro mě, nemluvě o tom, že Vojta při mytí nádobí stále chodil kolem mě s otázkou "co to děláš???" ;-) Holt není zvyklej, že někdo stojí u dřezu a máchá si ruce v mydlinkách :-D
Nebo mytí se jako takové - Kubíček ochořel a bylo potřeba ho po vypocení umýt... byla to poměrně legrace, tedy aspoň pro nás, pro něj jistě méně :-(
A co teprve praní? Kubíčkovo nové pyžámko s transformerem, které dostal k narozeninám a které by se mu teď, když je tak nemocný, strašně moc hodilo, stále čeká v koši se špinavým prádlem... Do ručního praní se mi opravdu opravdu nechce!
Takže doufám, že se pánům opravářům povede vodu co nejdřív zprovoznit a já zase budu moct pustit myčku, pračku, sprchu... a uvařit si pořádnej čaj! Ten z aquily totiž není nic moc! :-p



Ono není na škodu se nad tím někdy zamyslet :)