
Od pondělí je z naší ulice "hlavní". Ta opravdická Nebušická hlavní ulice se rekonstruuje a je z ní jednosměrka, a všichni, kdo se chtějí dostat zpátky do Dejvic, musí naší ulicí. Prý je to tak na dva týdny, říkal pan starosta.
Pro mě je to dost náročné. Když jdeme do a ze školky, musím kluky víc hlídat, aby nevběhli pod auto (ale musím je i pochválit, jsou fakt zodpovědní!), nemluvě o tom, že ten rachot od aut je dost nechutnej. Ale zase si můžu podle autobusů řídit hodinky ;-)
V úterý, když jsme jeli do Motola, jsme museli jít na dřívější zastávku, jen proto, abysme viděli, jak vypadá náš dům z autobusu :-D
A tak mě včera napadlo, že by to byla docela pěkná projektová fotka - obrázek toho, jak nám pod okny sviští autobus ;-) K focení jsem se dostala až okolo páté odpoledne. Stojím u okna jak blbec, s prstem připraveným na spoušti a sleduju hodinky. Podle jízdního řádu už by měl autobus jet... 15minut a nic :-( Snad se nic nestalo, takovýhle zpoždění není normální... Čekám dalších 10minut, to už jsem tedy značně nervozní. Ulicí sice jezdí jedno auto za druhým, ale autobus žádný :-(
Až najednou! Projel náklaďák plně naložený značkama, které upravovali provoz v Nebu během rekonstrukce Nebušické ulice. Kluci si asi fakt mákli, protože z plánovaných 2 týdnů byly necelé tři dny! A nebo - bůhví na co pan starosta myslel, když nám tohle říkal ;-)
Hlavně, že už je to za námi!!!


