Máme velmi závislého psa. Závislého na páníčkovi. To, jestli panička je nebo není doma, registruje, ale nijak extra jí to nebere, ale jak zmizí páníček jinam než do práce, je z toho problém...
A co teprve, když jede autem a Ambru nechá doma ;-)
Honza jel v sobotu ráno do lékárny, my jsme zůstali doma s babičkou, Ambra nás měla hlídat. Chachá.
Nejdřív stála u okna v pokoji a koukala směrem k bráně...

... pak konečně někoho napadlo otevřít dveře a pustit Ambru ven, takže šla čekat přímo k bráně, asi aby Honzovo příjezd měla z první ruky ;-)

Když pak se pak Honza konečně vrátil, málem se potvora nechala přejet, jen aby u něj byla první...
Je to tak všude, nebo prostě máme divnýho psa? :-D



To je tak krásný a dojemný... Naše Anita má radost, když přijdu domů nebo přijde někdo, koho má ráda. Ale neteskní a nečeká, tak jako Ambra. Máma má čivavu a ta, když maminka není doma, leží v předsíni na maminčině svetru a nic s ní není.