
Dnes se u nás konaly téměř už tradiční Svatováclavské slavnosti.
Bylo zima a hnusně, tak jsem plánovala jít jen na inzerované divadýlko (no, mohlo mi dojít, že "Povídání o flétně" asi jen tak obyčejná pohádka nebude...) a zase hurá domů. Ale nakonec si kluci dali říct a s nadšením se účastnili všech disciplín nutných k pasování na rytíře.
Pak nás pan farář František nahnal do lavic, že prý bude představení. Jako dobrý... pokud chtějí děti odradit od vážné hudby už v takhle raném věku, ať je dál nutí sedět v lavicích a tiše poslouchat... Menuet jsem poznala, ale že třeba prostřední část poslední skladby představovala upálení Giordana Bruna, to holt moje netrénované ucho nepobralo. Natož ouška těch dvou draků... Naštěstí nebyli sami, takže i František se nad námi všemi slitoval a že prý koho to nebaví, může jít dál plnit úkoly. Nevím, kdo všechno se zvednula odešel, protože my jsem byli mezi prvními...
Pak už zbývalo jen pasování na rytíře. Kuba odmítnul, takže rytíře mám doma jen jednoho - Vojtu ;-)
Ještě jedna fotka našeho kostela... Moc se mi tam líbí ;-) A co si budem povídat, za normálních okolností se do kostela - jakýhokoliv - moc nedostanu :-( Ale tenhle je prima. Bude mi chybět...

A nakonec ještě fotka glejtů, které kluci dostali a na které sbírali razítka za splnění jednotlivých úkolů.
Pytlíček je vlastnoručně dělanej (no, Vojtovi jsem trošku pomohla ;-) ) a v něm je vlastnoručně malované rytířské znamení (Kuba autíčko, Vojta neidentifikovatelný klikyhák) a ořech, kamínek, fazole a čočka - pro sílu, odvahu, věrnost a ještě něco, co už si nepamatuju ;-)
I ty prstýnky máme doma dva, druhý Vojta nosil ;-) Dělala je paní učitelka Lenka, které tam Vojta slíbil, že zítra přijde do školky a že tam bude hodnej, tak jsem teda zvědavá :-D

...tak třeba zase za rok... nebo za rok někde jinde ;-)


