
V úterý jsme byli pozvaní k "tetě" Šárce, tedy jen já s Vojtou, Kuba byl ve školce ;-)
A Vojta byl nadšenej! Super pískoviště - ne tak ohrazený, jako u nás, prostě jen hromada písku, na kterou se prima lezlo, k tomu parťák, kterej nediriguje jako brácha (neb Marečkovi je teprve 16 měsíců ;-) ) a ke všemu BAZÉN! K němu právě mířil, když jsem ho vyfotila - a hned pak zahnala zpátky na chodníček, zas takový teplo nebylo ;-)
Ale přes to všecko zahrada nic moc. Tedy - zahrada nádherná, ale ne pro děti, nebo resp. ne pro MOJE děti! Všude samá kytka, uprostřed trávníku tu kytka, tam keřík... Asi jsem moc náročná, ale díky bohu za náš anglickej plevelník, kde kluci můžou v klidu hrát fotbal a rozhazovat písek všude okolo a nemusí se bát, že zakopnou o nějakou rostlinu (sedmikráska se nepočítá ;-) ), a kde můžou jít a utrhnout si rybíz, když mají chuť (tedy, až dozraje...) a kde můžou jezdit na kole a na koloběžce a tak vůbec ;-) Prostě, sice mám k naší zahradě velké výhrady, ale teď mě tak napadlo, že jsem strašně ráda, že je taková jaká je! ;-)



Vidíš, jak je to relativní.... Na mne je i váš anglickej plevelník moc plyšovej
