
Původně jsem tu nutnost vlastního míče a kopaček na příští (dnešní) tréning brala jako vtip. Míče totiž můžou mít erární a na kopačky jsem se ptala na začátku a až tak nutné to není, aspoň ne teď. Bohužel většina kluků si na tréning vlastní míč nosí a to i Milošek, Kubíčkovo kamarád ze školky, takže Kuba si pak asi připadá blbě, že nemá... A kopačky - trenér mu prý řekl, že kopačky mít musí... Představuju si to tak, že trenér řekl něco ve smyslu, že výhledově by si je měl pořídit, aby mu to neklouzalo a Kuba si to přeložil po svém ;-)
Takže jsme včera jeli pro míč. Opravdický fotbalový míč totiž nemáme. Jeden někdy loni odešel do fotbalového nebe (nevydržely švy... ale už měl něco za sebou) a ten červenobílej od Shellky se nepočítá, ten totiž nic nevydrží. Tak jsem řekla, že míč ANO, ten se neztratí.
To bylo teda vybírání! Takovejch míčů, jeden hezčí než druhej, velký, malý, bílý, barevný - kterej vybrat! Nakonec si Kuba jeden krásnej vybral ;-)
A pak jsme se šli cvičně podívat na kopačky, no co, byly hned vedle, tak aspoň, abych měla představu, kolik si máme na září, v případě, že Kuba u fotbalu fakt vydrží, připravit ;-) Jenže... Honza tam objevil nějaký dětský a ani ne moc drahý, tak že je Kubovi zkusí...
Hádejte, jak to dopadlo? Ano, máme i kopačky...
Doma teda Kuba ještě prohlásil, že ho trochu tlačí, ale že to v tom krámu nechtěl říkat, protože prý strašně moc chtěl, abysme mu je koupili :-o Prostě chlap! Ale teď už je to prý dobrý a už ho netlačí, tak nevím...
Tak jen doufám, že u toho fotbalu vydrží aspoň do konce školního roku, aby ty kopačky nezahálely... Ikdyž v nejhorším je bude mít Vojta, až do nich doroste (ano, nerespektujeme doporučení všech velkých výrobců a prodejců dětské obuvi a nezničené boty doma dědíme ;-) ), beztak už teď do míče kope líp než Kuba :-D
A na dnešní tréning, pokud ho kvůli počasí nezruší, půjdeme prvně náležitě vybavení ;-)


