
Omlouvám se Vojtíškovi... Zřejmě mě bude jednou proklínat, až si bude za 15 - 20 let prohlížet tyhle stránky a uvidí tam své fotky, jak sedí na záchodě :-D Když já jsem si nemohal pomoct!
Totiž! Kuba dneska ráno vstal a jako každé ráno o víkendu se přišel zeptat, jestli si může zapnout televizi. Dostalo se mu souhlasného zamručení z pod obou peřin, doufajíc, že rychle zmizí a my budeme moct ještě chvíli dospat. Pak volal z obýváku, že nemůže zapnout televizi. Tak jsem se šla podívat. Televizi jsem zprovoznila. Jenže byl tam jen Kuba, Vojta nikde! A to tam prokazatelně před chvílí byli oba. Šla jsem hledat Vojtu , prolezla celej byt - Vojta nikde. Nakonec jsem ho našla, jak sedí na záchodě. Ono by na tom nebylo nic až tak podivného - jen že u záchodu nebyla stolička. Nemám nejmenší tušení, jak tam vylezl. Od té doby chodí na záchod sám. Dokonce si sám ochotně sundavá plínku. Prostě už velkej kluk ;-)
Stejně by mě ale zajímalo, jak tam vylezl!
A budu se modlit, že za těch 15 - 20 let budou tak moderní počítače, že tyhle v tý době už historický stránky vůbec nepůjdou zprovoznit :-p


