Včera přišla na návštěvu Lenka s Tomáškem, kluci si hráli v pokojíčku, my jsme pokrafaly... a mezitím se zlomila západka u dveří v pokojíčku a kluci byli téměř uvězenění...
Trochu to vypadalo, že jsou dveře zamčený, což je u nás blbost, všechny klíče mám ze zámků vyndaný a uložený na bezpečným místě (= nemám nejmenší tušení, kde jsou )
No, takže úkol zněl - otevřít dveře s co nejmenšíma ztrátama...
Honza (po telefonu - byl na cestě z práce) vymyslel, že máme vyndat lišty lemující skleněnou výplň, tu opatrně vyndat a kluky vytáhnout...



Tak jsme vyndali lišty, pak Honza zjistil, že sklo je naprosto dokonale přilepené k lištám na vnitřní straně dveří... nezbývalo než vzít kladivo

Velký kluci to přežili ve zdraví, Vojtěch taky i když s pláčem a s náloží v plíně

Jediný, kdo to nepřežil, jsou dveře...

Uf, hlavně, že to dobře dopadlo!!!
A tohle byl celý problém





Tak tohle se nám přesně stalo, když byo honzíkovi asi 1,5 roku. Taky jsme řešili, co rozbijeme. Na poslední chvíli mě napadlo, že Honzík má v místnosti ještě balkon, ale ten byl zamčený zevnitř. Tak jsem z balkonu vyrazila dovnitř ten klíč a podařilo se nám zanavigovat Honzíka, že nám ho šoupnul pode dveřma ven. A pak jsme to zvenku odemkli. Uf!
Opět skvělý článek. Oceňuji tvou dokumentační pohotovost.